Bezpečí, pohodlí a nakonec hraní
Nebo také: nejdřív práce, potom zábava. Nebo: bez práce nejsou koláče. Abychom si s koníkem mohli pěkně hrát, něco ho naučit a účinně s ním cvičit, musíme nejprve zajistit jeho bezpečí a pohodlí. Abychom zajistili dostatečné bezpečí a pohodlí, musíme mít dostatek znalostí o skutečných potřebách koně. Většina stájí (bohužel) uspokojuje potřeby lidí víc, než potřeby koníků.
Bezpečí. Boxy rozhodně nejsou bezpečné zázemí pro koně, ale je to pohodlí pro lidi. 90% vážných zranění, kterých jsem byla svědkem během své “koňské” kariéry, se stalo v boxe. Poraněné oči, vykloubené rameno nebo kyčel, naštípnuté holenní kosti, vylomené zuby, hluboké řezné rány apod. Držení v boxech způsobuje také problémy spojené s psychikou a nežádoucím chování koně jako je kývání hlavou nahorů-dolů nebo ze strany na stranu, chůze v malých kroužcích (které mohou způsobit problémy s klouby), okusování hran stěn (tzv. okusovací či ožírací) apod. Pokud se tyto problémy související s psychikou rozvinou, je velmi obtížné ne-li nemožné jich koně zbavit. Takový kůň se pak chová už jako narkoman a toto chování pak vyhledává i mimo box.
Uvažování v uličce ve stáji je také pro pohodlí lidí. Je to takzvaná “zkratka” pro lidi, kteří neví jak naučit koně zvyknout si na nové věci nebo jak ho naučit klidně stát.
Kůň je stvořen k tomu, aby neustále žral a pomalu se pohyboval. Proto by měl být venku 24 hodin denně, nejlépe ve výběhu Paddock Paradise, který uspokojuje všechny přirozené potřeby koně a tím pádem se takto ustájení koně těší dobrému zdraví a dlouhověkosti. Tento systém výběhu udržuje koně v dobré fyzické i psychické kondici a zcela vyjímečně dochází ke zranění koní. K bezpečí pochopitelně patří kvalitní ohradník, který zamezí nežádoucím útěkům koní z výběhu. Nasazená ohlávka ve výběhu, nebo kdekoli jinde, kde je kůň bez dozoru, je větším nebezpečím, než si lidé připouští. Kůň se může ohlávkou zachytit o ohradník, o větev, o krmítko, o cokoliv, a pak zpanikařit a ve své panice si přivodit smrtelné zranění. Dokonce jsem viděla dva koně, kteří se ohlávkami zachytili navzájem…Také krmelce je třeba správně umístit, aby se koním nemohla zachytit noha do oka sítě, nebo do mezery mříží apod. Přírodní vodní nádrže by měly být také bezpečné, přiměřené hluboké, nebahnité a s pozvolným snižováním hloubky, aby v nich kůň nemohl uvíznout. Pastvina a stromy ve výběhu je třeba pečlivě vybírat, aby měl kůň jen kvalitní potravu. Je třeba vyloučit nebezpečí pro koně jedovatých bylin.
Pohodlí. Samozřejmostí je přístup k senu a čisté vodě 24 hodin denně v každém ročním období. Výběh Paddock Paradise toto umožňuje a také umožňuje snadnou regulaci přechodu na čerstvou trávu v jarním období. Přestože jsou koně v létě na pastvinách, měli by mít přístup i k senu, koním prospívá mít na výběr. Někteří lidé říkají, že kůň v pohodě vydrží až 6 hodin bez sena, s čímž zásadně nemohu souhlasit. Prodleva krmení delší než dvě hodiny narušuje přirozený koňský metabolismus a trávení a může skončit těžkou kolikou, vředy, nebo dušením. I při dlouhé vyjížďce, delší než dvě hodiny, je třeba nechat koníka občas zobnout nějaké té trávy, aby se nezatěžoval jeho trávící systém. Seno 24/7 je opravdu nezbytné – znovu zdůrazňuji, že mít zdravého koně znamená mít seno k dispozici i v letním období, aby měl kůň na výběr: tráva – seno. Kůň si vybírá to, co zrovna potřebuje. V jarním období rychlý přechod na trávu může způsobit vážné zdravotní problémy a naopak v podzimním období tráva ztrácí výživné složky již během září a tyto je třeba doplňovat.
Čistá voda je další naprostá samozřejmost bez ohledu na roční období. V zimě koníci rádi olizují sníh, to ovšem neznamená, že jim sníh nahrazuje vodu, jak si někteří lidé myslí. K napájedlům musí mít koně volný přístup 24/7 a je třeba je denně čistit a zajistit, aby voda nezamrzala.
K pohodlí patrří také místo ve výběhu s prašným nebo písčitým povrchem, kde si koně mohou užít “prašnou koupel”. Obzvlášť v letním období, kdy se koně na slunci potí, se potřebují vyválet v měkkém písku a vytvořit si tak zároveň přirozenou ochranu proti dotěrnému hmyzu. Zaplétání hřívy a ocasu je stejné, jako jim je ustřihnout. Vlasy hřívy a ocasu neslouží jen k odhánění hmyzu, ale také chrání citlivé partie a například při prašné koupeli si jimi pomáhají ošetřit i méně dostupná místa. Nechávají-li lidé hřívu a ocas zapletenou hodiny, nebo dokonce dny, zadržují tím odumřelé vlasy a šupinky kůže na kůži, což je příčinou svědění a může dojít až k ekzému. Proto také koně každý den hřebelcujeme, abychom je zbavili iritujících nečistot. Zdravý kůň má lesklou hladkou srst, takže prašné částice samy sklouznou po srsti dolu a vyčesávání je snažší.
Ve výběhu je třeba poskytnout koním dostatečný prostorný přístřešek chránící koně před nepřízní počasí. Je skvělé, pokud výběh zasahuje do lesa, kde mohou koně využít přirozeného přístřeší stromů.
Nedílnou součástí pohodlí vedoucí k pocitu bezpečí jsou koníkovi kamarádi. Kůň je stádové zvíře a proto se cítí bezpečně ve stádu. Koník by nikdy neměl být sám. V domácích podmínkách je nutné mít koně aspoň dva. Nebo jednomu koníkovi pořídit aspoň oslíka,– pořád jsou to zvířata ze stejné skupiny. Kůň opravdu není rád sám. A znovu jsme u boxu nebo oddělených výběhů – přestože se koně vidí, není to totéž, protože koníci potřebují kontakt. Potřebují si spolu hrát, potřebují se vyzývat, potřebují se navzájem drbat, a hlavně se potřebují cítit bezpečně. Musí vědět, že v případě nebezpečí se s kamarády semknou do stáda a zvýší tak šanci na přežití – vědomí, že jsou pospolu, je pro ně uklidňující.
* Veselá příhoda, která dokazuje jak taková stádová solidarita funguje. Loni z jara, kdy se otevírali stezky kolem naší farmy, vedoucí přes louky a lesy, jedna dívčina vzala svého koníka a v ruce s ním šla na procházku přes louku. Já jsem se svou kobylkou hrála hry v místě odkud jsme měly výhled na louku. Když moje kobylka zaznamenala osamoceného, ploužícího se koně na louce, okamžitě zpozorněla a jasně mi dala najevo, že tamhle je chudák samotný kůň, kterého je třeba přihnat ke stádu, aby byl v bezpečí. Přestože se dál soustředila na naše “stádo dvou”, úplně se uklidnila a vyloženě si oddychla, až v momentě, kdy se koník se svou majitelkou přiblížil natolik, že moje kobyla byla schopna vidět, že není sám. *
Bezpečí a pohodlí koně spolu úzce souvisí a navzájem se podmiňuje. Čím více se o koních naučíte, tím lépe jejich potřebám porozumíte a zjistíte, že tyto potřeby jsou pro člověka daleko méně pohodlné. Ovšem člověk, který má rád koně se svého pohodlí rád vzdá, aby se jeho kůň cítil bezpečně a pohodlně. Jedině kůň, který se cítí v bezpečí a pohodlně, se bude rád učit nové hry a cvičení, jedině kůň s pocitem bezpečí a pohodlí si s vámi bude rád hrát.
* Smutná příhoda, která dokazuje, jak důležité je zajistit jak bezpečí, tak pohodlí. Majitel 40 koní, které měl ustájené ve výběhu Paddock Paradise, podcenil potřebu sena a již několikátý den měli koně k dispozici pouze zbytky trávy, která byla tak krátká, že ani nešla ukousnout. Přitom tito koně měli výhled na krásnou trávu za plotem. Netrvalo dlouho a vedoucí stáda objevila slabé místo v oplocení a celé své stádo vedla skrze zbořený plot na lepší pastvu. 12 koní se tak ocitlo na vysoce frekventované cestě a v ohrožení života. Stádo ušlo asi 5 km než se zastavili na přilehlé louce a tam se spokojeně páslo. Naštěstí všichni řidiči okamžitě zastavili provoz, když uvidělo na cestě stádo koní. Tehdy jsem majiteli pomáhala koně odvézt zpět na farmu a všichni se dostali bezpečně domů. Jen zázrakem se žádný kůň nezranil. O pár týdnů později se však vše vrátilo do starých kolejí a koně zůstali bez sena opět několik dní. Byli tak vyhladovělí, že když traktor přivážel nový balík sena, vzali ho útokem a jednoho koně traktor nabral bodákem na seno a rozřízl mu celé stehno… Byla jsem toho svědkem - právě jsem přicházela k výběhu - a traktorista - majitel farmy vůbec nic neudělal, ani se nešel podívat, co se stalo, ačkoli koni tekla krev proudem. Zavolala jsem veterináře a pomáhala jsem s ošetřením (dvě hodiny šití) a pomáhala jsem majitelce najít jiné ustájení. Já sama jsem se odtud stěhovala do týdne…*
Kůň, který je nemocný, zraněný, hladový nebo vystresovaný, není schopen s vámi navázat kontakt, není schopen se něco naučit a je zbytečné se snažit si s takovým koněm budovat vztah, protože jeho omezené možnosti myšlení se soustředí pouze na životně důležité funkce. Proto je třeba v první řadě zajistit koníkovi bezpečí a pohodlí. Teprve pak můžete s koníkem navázat kontakt. Hladovému koni nevysvětlíte, že ho chcete něčemu naučit, jeho myšlení je nastaveno na přežití a hledá možnost jak se nasytit. Jedině spokojení koně se dokážou soustředit na vás a učit se tak novým hrám a cvičením. Jedině spokojený kůň si s vámi rád zahraje hry, které už umí.
Mít koně je velká zodpovědnost. Ať už máte koně doma nebo ustájené, je vaší zodpovědností jím zajistit bezpečí a pohodlí. Člověk by si měl uvědomit, že nese veškerou zodpovědnost sám za sebe a za všechno, co vlastní. Je-li tedy člověk majitelem koně, je za něj plně zodpovědný. Kůň se nám nevnutil, my jsme koně před staletími lapili právě proto, že je ve své svobodě tak krásný, a tu jeho svobodu jsme mu vzali a zavřeli ho do stáje. A on nám teď chřadne před očima a my se ptáme, kde je ta jeho vznešenost a svoboda? - Zavřená v boxu.
Nejste-li si jisti, co váš kůň potřebuje, vzdělávejte se, poraďte se s veterinářem, s trimerem, proste poraďte se se zkušenými vzdělanými lidmi. O radu požádejte lidi, jejichž koně jsou zdraví, spokojení a šťastní. Neptejte se lidí, jejichž kůň je hubený, tlustý, zlomený, nemocný nebo má opakující se stejný problém.
Koně nás mají rádi, rádi si s námi hrají, jsou s námi trpěliví, učí nás věcem mezi nebem a zemí a jediné, co po nás chtějí je bezpečí a pohodlí. Dopřejme jim ho, abychom si s nimi mohli šťastně hrát!
